Podzimní prázdniny se letos proměnily v parádní lezecký výlet. Myšlenka vyrazit společně do Rovinje vznikla původně jen jako nenápadný nápad, který měl potěšit pár nadšenců. Nakonec ale vyústila v největší zahraniční lezeckou akci, jakou náš oddíl pamatuje. A jak už to u velkých akcí bývá, nechyběly drobné zmatky, spousta smíchu, ještě víc potu a hlavně nespočet zážitků, které jen tak nevyblednou.
To, že někteří z nás navštěvují pravidelně Rovinj a často i několikrát za sezónu, jako oblíbenou lezeckou destinaci, je v našem oddíle známá věc. Že se ale podaří na konci letošního října uspořádat lezeckou akci v Rovinji pro 32 účastníků, asi čekal málokdo. A přece se to povedlo!
Pravděpodobně nejtěžším úkolem bylo sehnat ubytování pro tak velkou skupinu za rozumnou cenu a zároveň co nejblíže parku, kde se nachází samotná lezecká oblast. V Rovinji totiž není žádný kemp ani místo s mobilheimy, a tak jsme s Márvem hledali dům s větším počtem apartmánů, který by tolik lidí pojmul. Nakonec se to podařilo, našli jsme dům na okraji parku se 13 apartmány v různých cenových relacích.
Kdo objednával hned po zveřejnění akce, získal hezké ubytování za dobrou cenu. Někteří dokonce ještě výhodněji než ostatní, ale to se brzy ukázalo jako drobný zmatek, buď příjezd o den později, nebo paní uklízečka, která po dvou nocích klepala na dveře s tím, že jde uklidit apartmán pro další hosty. Všechno se však vyřešilo a nic už nebránilo tomu si celou dovolenou pořádně užít. Kdo váhal příliš dlouho, skončil nakonec jinde a za ostatními musel pár kilometrů docházet.
Příjezdový den byl spíše organizační, každý vyrazil podle svých možností, takže někteří dorazili už po obědě, jiní až pozdě večer. Ti nejnedočkavější se rovnou vrhli do skal drtit první cesty a seznamovat se s tvrdostí místní klasy.
Druhý den ráno jsme se ve skalách sešli téměř všichni a dali si do těla, co to šlo. Pro některé to byla první návštěva této oblasti a všichni byli nadšení možnostmi, které místní sektory nabízí. Každý den se dalo lézt v jiném sektoru a každý měl odlišnou strukturu vápence a jinou klasu. Pro děti mělo lezení v Rovinji zvláštní kouzlo, hned po lezení následovalo koupání nebo osvěžení v moři, které mělo na konci října příjemných 19 °C. Malá skupinka otužilců si chodila zaplavat dokonce každé ráno ještě před snídaní, aby nakopla tělo na další lezecké výkony!
V okolí Rovinje se nachází i několik dalších oblastí, prosluněný Dvigrad, nebo Limský kanál se spoustou sektorů. Do Dvigradu jsme vyrazili společně skoro na celý den. Limský kanál už navštívili jen výkonnostní lezci z našeho oddílu, protože sektor, kam zamířili, začínal obtížností 6c a nebyl úplně „kinder friendly“.
Den před odjezdem většiny účastníků nakoupil Václav ryby na trhu, dle přání jednotlivých konzumentů a večer připravil grilovačku pro všechny, za to díky!! Některým se v Rovinji nakonec zalíbilo tolik, že si pobyt ještě prodloužili. Na nás ostatní už bohužel čekaly pracovní povinnosti.
Podzimní výjezd do Rovinje byl důkazem toho, že když se sejde dobrá parta a nadšení pro stejnou věc, nic není nemožné, ani zorganizovat akci pro 32 lidí v místě bez kempu. Odnesli jsme si nejen zpevněné předloktí, ale i společné vzpomínky, které budou v oddíle ještě dlouho rezonovat.
A protože se akce více než povedla, už teď s Márvem chystáme další výjezd. Příští rok ve stejném termínu nás čeká Omiš — nové skály, nové výzvy, nové zážitky. Doufáme, že se zase sejdeme v hojném počtu. Těšíme se na vás!
Roman
