Přestože tato akce byla proklamována jako přespání na stěně v Kuřimi. Zúčastnivší, alespoň teda ti otrlejší, jistě pochopili, že o spaní tu nešlo. Cílem akce nebylo nic menšího, než aby si přišli na své milovníci, lezení, korektního sportovního zápolení, piva, kvalitní hudební produkce a chytrého humoru. Doplňkovým programem, který hlásila propaganda akce již předem pak byla zdravověda a lezecká metodika. Akce byla předem perfektně připravená do posledních detailů, takže její úspěch byl předem téměř zaručen. Tímto bych zápis v podstatě mohl ukončit a neúčastník akce by ani nepoznal nepatrné přibarvení výše uvedených slov.
No ale na druhou stranu si zase tolik nevymýšlím, jen to lehce uvedu na pravou míru. Celá tato taškařice začala vcelku netradičně tím, že ačkoli jsme se sešli na stěně, tak to bylo v podstatě až po zavíračce večer. Kdo by však čekal, že o sportovní výkony už tu nepůjde, tak by se hluboce mýlil. Naopak velmi tradičně akce pokračovala klasickým scénářem v podobě potíží s kompatibilitou narážecí hlavy a sudu. Neuplynula však ani hodinka, kterou jsme vyplnili nezáživným povinným lezením a ozvalo se ono libozvučné SSSSS. Sud byl naražen! Kdo mě zná ví, že na pivo moc nejsem, takže pryč od něj.
Vše dále pokračovalo v uvolněné atmosféře, kterou jen nepatrně dokresloval opar maglajzu, který vzrušeně vířil prostorami stěny. To jen dokazovalo, že náš oddíl je pln sportovců, kteří se nenechají odradit ani pokročilou hodinou večerní. Nechyběla ovšem ani řada soutěžních disciplín, jejichž společným jmenovatelem bylo samozřejmě lezení…ale kdo se zúčastnil tak ví, že lézt se dá po ledasčem, ledaskom, s ledasčím a s ledaským.
Jak jsem zmínil v úvodu, akce měla i vyšší poslání než jen pokleslou zábavu. Proto byla proložena výkladem lezecké metodiky, za což děkujeme Pepovi. Výkladem notové osnovy převedené do pohybu prstů po strunách, za což děkujeme Karlovi. Zajištěním kvalitního pitného režimu v podobě dalešické jedenáctky, za což děkujeme Jirkovi V. A v neposlední řadě edukativním výkladem první pomoci od MUDr. Matuly, který jak sám trefně podotknul je Ko.ot a Pí.us, vzal si v práci omylem noční službu a vůbec nepřijel.
Proto se domnívám, že akce má potenciál stát se jedním z klasických pilířů našeho oddílu a neskromně se tím zařadit mezi tradiční akce, jak je například Poslední slanění, Zahájení sezony či Pekelný běh. Ovšem zda jsem nositelem této myšlenky jen já, nebo i ostatní se snad časem dozvím z reakcí účastníků.
P.S. tímto jsem chtěl zápis ukončit, ale nedá mi to, abych se nezamyslel nad tím, co mi akce dala?
- Spánkový deficit v podobě spací standard 8 hodin minus 6 hodin, který jsem dospával v sobotu odpoledne.
- Bolest zad a celého člověka, která byla zřejmě způsobena nesoudností a snahou vytěžit stěnu na maximum a lezením do brzkých ranních hodin.
- Jeden pár prošoupaných zánovních ponožek, které padly na jedné ze sportovních disciplín. Bystří tuší, že šlo o sjezd do míčků a následný běh do vrchu. I když zde nemohu s určitostí vyvrátit, jestli k oné ostudné perforaci ponožek nedošlo jen při sjezdu na lyžích do míčků.
- Následnou projížďku do Kuřimi, jelikož jsem asi čtvrtý den po vystřízlivění při vybalování batohu zjistil, že jsem na stěně nechal sedák.
- Spoustu pěkných zážitků, které si ale bohužel nepamatuji.
Proto asi opravdu nezbývá, než akci zopakovat a pečlivě si u ní dělat poznámky, ze kterých jistě vyplyne ona obligátní závěrečná věta: AKCE SE VYDAŘILA A TĚŠÍM SE NA JEJÍ OPAKOVÁNÍ!
Karel V.
