TJ Alpin Třebíč z.s.

Podzimní prázdniny se letos proměnily v parádní lezecký výlet. Myšlenka vyrazit společně do Rovinje vznikla původně jen jako nenápadný nápad, který měl potěšit pár nadšenců. Nakonec ale vyústila v největší zahraniční lezeckou akci, jakou náš oddíl pamatuje. A jak už to u velkých akcí bývá, nechyběly drobné zmatky, spousta smíchu, ještě víc potu a hlavně nespočet zážitků, které jen tak nevyblednou…

Odjezd byl naplánovaný na pátek mezi 14. a 15. hodinou. Jirka naložil Vojtu ve Starči a kolem třetí hodiny vyzvedl mě a Lenku v Třebíči. Vyrazili jsme směr Velké Meziříčí na D1. Cesta do Brna byla na pátek docela v pohodě, ale Brno jako vždy ucpané až po sjezd na Bratislavu. Za Brnem, u odbočky na Slavkov, se dálnice úplně zastavila…

Po nedávném přesunu jarního zahájení sezóny do nových lokalit hrozila možnost, že by náš tradiční a téměř domácí terén, tedy Rozštípená skála u Hamrů nad Sázavou, mohl ležet ladem a začít zarůstat mechem a kapradím, takže jsme zavedli novou tradici, prázdninové setkání právě zde. Prvních pár ročníků ukázalo, že o zájem z řad členů oddílu nouze není, někomu do toho občas vleze dovolená, ale to tak v červenci holt bývá.

Pár měsíců zpět jsem se potkal s Márvem a bavili jsme se o možnosti rodinného/oddílového víkendového lezení v HISu. Kouknul do kalendáře a říká: „Jediný volný víkend o prázdninách máme 4.–6. 7.“, tím byl termín jasný…

Každý se na závod připravoval po svém. Márv si dal trénink na kole (a možná i další tréninky), Roman vzal přípravu trošku z jiného konce, den před akcí doplnit důležité vitamíny (pěnivé ionťáky) a já to nechal tak nějak osudu… Na kole jsem seděl letos jednou v rámci víkendové 40km projížďky, plavání prakticky nic a vzhledem k pochroumanému palci na noze jsem 14 dní neběhal, takže ideální příprava 🙂