TJ Alpin Třebíč z.s.

Celkově by se podzimní písek dal shrnout do jedné věty. Jak jsem nosil lano, Márv tahal a ostatní vzpomínali na cesty, které kdysi vylezli… Neznám přesně detaily, kolik lidí se domlouvalo, že pojede na podzimní písky do Prachova. Každopádně, když

Podzimní víkend 6.+7.října 2018 patřil skalám a to ne ledajakým. Vyrazili jsme na jih, na Pálavu. Protože jsem společně s Romanem Outulným a Jirkou Moudrým vyrazila až v neděli, nepotkala jsem se už s Jirkou Zajacem a Ondrou Potančokem, kteří lezli pouze v sobotu.

Jak jsme zase nedojeli do Tater – Kampemauer, Hochkönig, Plombergstein Jak už to bývá, nepřízeň počasí nám i letos překazila plány na cestu do Vysokých Tater. A tak den před odjezdem padlo rozhodnutí, pojedeme do Rakouska. Ani to by nebylo

Tato rovnice platí v našem oddíle již několik let. Občas se sice nesou hlasy, že by se dala najít i atraktivnější lokalita, ale nakonec si vždycky řekneme, že by vinou naší nepřítomnosti mohl steskem uhynout i poslední mamut na Vysočině,

Tak nám zase přišlo jaro. V přírodě se všechno otevírá – poupata, květy, čakry, lázeňské sezóny a podobně. V případě našeho oddílu se otevírá i brána pekelná beroucí na sebe podobu Pekelného běhu. Letošní ročník byl již pátý, polojubilejní. Pravda,

Lezení ledopádů se v Sonnblicku doporučuje do konce března, proto skupina sedmi lezců z Třebíče vyrazila ve čtvrtek 22.března v noci právě směr Sonnblick. První auto vyjíždělo v jednu hodinu v noci z Třebíče. Druhé také v jednu hodinu v

Je 9. února 20:30, scházíme se na stěně. Je nás 7, chybí pouze Pepa, který, jak se později ukáže, bohužel do Tater nepojede ze zdravotních důvodů. Vyrážíme do restauračního zařízení DON, kde probíhá plánování tatranské akce 1. – 4. 3.